Ďáblická skládka a prašnost

V Ďáblickém zpravodaji (květen 2007) byly uveřejněny dva články o Ďáblické skládce: článek JUDr.Tomáše Engela nazvaný Referendum o skládce a článek Ing. Libora Luňáčka, prokuristy A.S.A, nazvaný A.S.A.

Lze jen vítat, že diskuze či informace o skládce se rozproudily, získali jsme další informace. Z obou článků však plyne, zda není již pozdě o této otázce diskutovat, nebo zda o této otázce nerozhodne někdo jiný, metodou o nás bez nás. Udělejme všechno, aby nebylo pozdě!

Z prvního článku je zajímavé, že zastupitelstvo MČ Březiněves „schválilo“ již III. etapu výstavby Ďáblické skládky, přesněji schválilo návrh změny územního plánu za účelem rozšíření stávající skládky pro III. etapu.

V druhém článku je řada informaci o množství ukládaného materiálu a časových i finančních údajů.

K finančním informacím mám tyto poznámky:

1) Proč A.S.A. „dává“ zákonné poplatky ve výši mnoha desítek milionů Kč magistrátu hl. m. Prahy, když skládka zatěžuje životní prostředí Prahy především jen v jejím blízkém okolí. Tento poplatek však povzbuzuje magistrát, aby další, III. etapa skládky pokračovala. Je sice chvályhodné, že z této částky magistrát poskytne určitý obnos MČ Ďáblice, ale proč toto přerozdělování? Ano, je to podle zákona, který byl „námi“ v parlamentu vytvořen.

2) A.S.A. jasně uvádí, že pokud III. etapa skládky nebude otevřena, podstatně se zdraží poplatky za odpad pro obyvatelé celé Prahy.

Z článku ing. L. Luňáka plyne, že A.S.A. má zájem na otevření III. etapy Ďáblické skládky (vhledem k poloze se možná bude nazývat Březiněveská).
V důsledku toho slibuje občanů zajímavé služby a finančně se podílet na životě v Ďáblicích. Je hezké aby děti z Ďáblic jezdili zdarma na ozdravné tábory, ale není výhodnější prevence, tj. především pokles prašnost v naší obci?

Ďáblická skládka zelená i holá (květen 2007)

Prach patří ke škodlivinám, které nejvíce poškozují životní prostředí a především ovzduší v metropoli.

Množství prachu nejvíce ovlivňuje automobilová doprava. Nejhorší situace je především v blízkosti rušných ulic a hlavních pražských tahů. Naopak zanikla řada továren včetně naší Prefy v centru Ďáblic.

výřez mapy prašnosti v Praze

legenda

Z přiloženého výřezu mapy prašnosti v Praze, (která sice není nová, byla uveřejněna v MF Dnes 28.11.2005, ale poměry se zřejmě nezměnily k lepšímu). Místo skládky je na mapě jasně patrné svou značnou prašností. Je to pochopitelné, to obrovské množství odpadu je třeba především na skládku přivézt, na skládce vysypat, rozhrnout, upravit boky skládky, - vše zpravidla pomocí strojů které jsou poháněné naftovými motory, které jsou „generátory“ těch nejmenších a nejzávadnější prachových částic.

MUDr. Radim Šrám, Dr. Sc., vedoucí laboratoře genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR v příspěvku Co tu dýcháme? (MF Dnes 9.6.2007) uvádí:

Nejnebezpečnější jsou drobounké prachové částice (PM), které na sebe vážou karcinogenní látky vznikající při nedokonalém spalování nafty, benzinu a uhlí tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Je prokázáno, že prachové částice menší než půldruhého mikrometru mají vliv na zvýšenou úmrtnost, počet nádorových onemocnění, srdečně-cévních onemocnění zejména u malých dětí.
Expozice PAU snižuje porodní váhu novorozenců a zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci.

Pro člověka je to jedna z nejvýznačnějších skupin škodlivin, zejména s ohledem na jejich rozšíření v životním prostředí.

Dále se v článku MUDr. Šráma uvádí: Koncentrace PAU se často zejména v Evropě přepočítávají na karcinogen benzo(a)pyren. – v Praze jsou jeho hodnoty čtyřikrát vyšší než v Londýně a New Yorku, jsme na to zhruba stejně jako obyvatelé Bankoku.

Z důvodu prokázaného nárůstu nemocnosti a úmrtnosti již při poměrně nízkých koncentracích výskytu suspendovaných „větších“ prachových části PM 10, byl vypracován v r. 2003 významný projekt ATEM.
V tomto projektu je hodnocena prašnost částic PM 10 v celé Praze. Uváděný imisní limit je 43,2 mikrogramy.m3. Hodnoty nad 50 µg.m3 byly vyhodnoceny podél celé Jižní spojky od Barrandovského mostu až k ul. Průhonická, při ulici K Barrandovu, na Smíchově plošně mezi Radlickou, nábřežím a Kartouzskou, v okolí hlavních křižovatek na magistrále a dále u významných lokálních zdrojů prašnosti (lomy Zbraslav a Řeporyje, skládka v Ďáblicích).

Vhledem k tomu, že nezanedbatelná část skládky III by měla být v katastru Ďáblice, je třeba vážit: buď přijmout slibovanou finanční podporu (která by měla být přesně specifikována jako např. v Březiněvsi – viz článek JUDr. Tomáše Engla „Skládka bude pokračovat?, Ďáblický zpravodaj, červen 2007, nikoliv vágní přísliby pro Ďáblice), nebo říci skládce né především ze zdravotních důvodů.

Pokud magistrát uvažuje či prosazuje další rozšíření Ďáblické skládky, je to až zarážející vzhledem k celkovému plánu magistrátu „snížení prašnosti v Praze“. Je to také bezohlednost k obyvatelům Ďáblic i Březiněvse, které jsou součástí Prahy. V „ekologicky kulturních“ státech, např. Německo a Rakousko, je skládkování odpadu - kdekoliv, nikoliv jen v území měst - již nyní zakázáno, likvidace odpadu se provádí ekologičtějším způsobem.

Ing. Zdeněk Sobotka Dr.Sc.

---

« zpět na úvodní stránku