Historie osidlování Ďáblic

Jsem v Ďáblicích jako tzv. přistěhovalec či navážka, nebo jak se nám novým občanům „slangově“ říká. Asi většina nových lidí má jakousi přirozenou potřebu se identifikovat s daným prostředím, kde žije a znát něco z historie. A třeba také umět odpovědět na otázku: „Jak vznikl název obce Ďáblice?“ Na oficiálních internetových stránkách MČ Praha-Ďáblice existuje „podokno“ ĎÁBLICE HISTORIE, ale tam se bohužel nikdo nic nedozví.
No a tak jsem našel odpověď jinde, a nevím zdali je správná, ale určitě mne zaujala. Samotný závěr jsem si dovolil odhadnout dle současného návrhu prosazovaného územního plánu vedením naší radnice.

Název obce je dle rozboru A. Profouse (Místní jména v Čechách – 1954) odvozen od původního názvu Davlice, tj. ves lidi Davlových či Davových a nasvědčuje vzniku obce na základě rodového sídla. Četné archeologické vykopávky odhalily kosterní pozůstatky z doby před 3500-3800 lety.

Jedná se o dobu bronzovou a osídleni Ďáblic je tedy přibližně o 2500 let starší než v Praze.
V Davlicích se začalo rozmáhat rybníkářství, což potvrzují první listiny, v nichž jsou již přímo jmenovány Dawlice, z 6.února 1233 a 12.února 1235, které jsou uchovány v archivu Křižovníků s červenou hvězdou. Uvádí se tam, že královna Constancie, druhá manželka Přemysla Otakara I., koupila od německých rytířů i Dawlice za 1500 hřiven stříbra. Při koupi jako přednost bylo uváděno, že rybníky pod vrchem nad Dawlicemi dávají pro špitály 370 kop ryb ročně.

Další historické písemné zprávy o obci pocházely z poloviny 13.století, kdy se ves dostává darováním krále Václava do majetku Křižovníků s červenou hvězdou, jejichž špitálu obec naležela až do roku 1850. I za husitských válek zůstala špitálu, ale byla spravována prostřednictvím zvláštních úředníků, dosazených z řad měšťanstva. V 16.století byla ves opět ve správě Křižovníků s červenou hvězdou.

V roce 1529 dvůr shořel a v dalších letech byl znovu postaven spolu se zřízením rybníku. Do té doby nebyla zmínka o tvrzi, která je poprvé uváděna v roce 1620.

I. vojenské (josefské) mapování, 1764-1768

Po novem požáru v roce 1731 byla tvrz přestavěna v roce 1755 na jednopatrový zámek. Tyto přestavby zámku a dvora, spolu se zavedením velkostatkářského hospodářství a zřízením rybníka zcela setřely původní půdorys obce. Cesta procházející obcí je nucena se obloukem vyhnout této zástavbě, takže je možné, že při přestavbě tvrze nebyla zachována původní hranice dvorce a zámek spolu s rybníkem možná zabraly původní prostor návsi. V druhé polovině 16. století byl půdorys obce rozšířen výstavbou chalup na západní straně.
S přechodem na velkostatkářský způsob hospodaření byl ve stráni vrchu Ládví zřízen ovčinec a mlýn na východu od obce na potoku.

II. vojenské (Františkovo) mapování, 1836-1852

Vedle křižovníků zde měli od 18. století dvůr Černínové, kteří v roce 1767 nechali postavit na návsi sochu sv. Jana Nepomuckého. Novou etapu vývoje přineslo až 18. století, kdy po požáru celé obce došlo k přestavbě zámku a rozšíření jejího půdorysu o další chalupnické usedlosti. Proti zámku byla postavena škola. K dalšímu rozvoji došlo v 19. století, kdy probíhala klasicistní výstavba podél mělnické silnice (dnes Ďáblická). Na jeho konci zde bylo již 60 domovních čísel. Na jižním okraji byla založena cihelna s kruhovou peci, která zůstala zachována dodnes. Při těžbě cihlářských hlín byly objeveny archeologické památky původního osídlení. Jasnou dominantou Ďáblic je Vrch Ládví (359 m nad mořem).

Vrchol architektury zažívají Ďáblice až v letech 2002 – 2010, kdy „novodobá vrchnost“ naplánovala výstavbu několika činžovních domů, a tím se konečně dokončí osídlení až přelidnění.
Gratulujeme, ale jsme proti.

MUDr. M. Lukeš

Mapové podklady:
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

---

« zpět na úvodní stránku